Poznávací zájezd na jih Francie

31. 8. 2017
se studenti SGO vydali do Francie. Začátkem naší dlouhé cesty bylo parkoviště u zimního stadionu. Po rozloučení s přítomnými rodiči a přáteli, zkontrolování zavazadel a toho, zda jsou všichni cestující na místech, se zcela naplněný autobus v 11.00 vydal na cestu. Trasa vedla skrz Českou republiku do Rakouska, poté nastal dlouhý průjezd Itálií a v brzkých ranních hodinách jsme projeli přes hranice Francie. Díky kvalitně připraveným referátům našich spolužáků a výkladům paní učitelky Hrstkové si celý autobus již v průběhu jízdy rozšířil své znalosti o místech jako Mikulov, blízký Tanzberg nebo Vídeň. Naše dlouhá cesta skončila 1. 9. ráno v Monackém knížectví, kde následovala devítihodinová pauza pro řidiče.
Marek Dumbrovský, 3. A

1. 9.
jsme kolem sedmé hodiny ranní vyšli z temného parkoviště a naskytl se nám pohled na krásné moře, které zářilo pod paprsky vycházejícího slunce. Přesunuli jsme se do malého amfiteátru a tam si vyslechli referáty našich spolužáků o historii Monaka, ale také pár pikantností ze života monacké knížecí rodiny.
Následovala procházka probouzejícím se městem až ke slavnému Kasinu. Míjeli jsme mnoho luxusních obchodů, kolem nás svištěly snad ještě luxusnější automobily, a tak jediný fotoaparát nezůstal nepoužitý. Procházku jsme zakončili u Oceánografického muzea. To si již každý procházel sám a bylo tam toho k vidění opravdu hodně. A kdo se prokousal přes všechny expozice a akvária, mohl si vychutnat pohled na Monako i ze střechy tohoto muzea – a že to stálo za to!
Po prohlídce si již každý zvolil program podle vlastního uvážení, hromadně jsme okupovali především obchody s potravinami a pláže. Za sebe však doporučuji procházku v okolí Knížecího paláce.
Jakmile uplynul čas vyhrazený pro prohlídku tohoto města, vydali jsme se směrem k ubytování v Antibes. Cestou jsme ještě zastavili v supermarketu, abychom dokoupili potraviny na nastávající víkend. No, k tomuto zážitku vám snad každý účastník řekne svoje. Bude se to týkat především poměru počtu zákazníků čekajících u pokladen a rychlosti práce místních prodavaček…
Honza Mikulík, 3. A

2. 9.
jsme po odjezdu z hotelu v Antibes zamířili do města Grasse. Grasse je světovým centrem parfémů. Navštívili jsme jednu z výroben, kde nás pomocí angličtiny celým procesem provedla zdejší pracovnice. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí od výroby esencí až po samotnou distribuci. Také jsme se dozvěděli, že 60 % všech parfémů pochází právě z tohoto francouzského města. Po prohlídce jsme si ve firemní prodejně mohli nakoupit nějaké dárečky domů.
Po voňavém Grasse jsme měli namířeno do jezerního města Port Grimaud. Zde jsme si prohlédli nádherné město, které také nazývají „francouzské Benátky“. Město Port Grimaud je zapsané na listině architektonického dědictví 20. století. Po společné prohlídce centra města jsme dostali osobní volno. Většina zamířila na místní písečnou pláž, aby se okoupala v moři.
Předposlední zastávkou bylo město Aix en Provence, kterému se přezdívá „město studentů“. Ze 141 000 obyvatel je 30 000 studentů. Jedním z největších lákadel města je katedrála Saint-Sauveur. Tato katedrála byla stavěna od 13. století a skrývá v sobě 3 stavební slohy (románský, gotický a barokní).
Naše poslední sobotní zastávkou bylo městečko Salon de Provence, kde se nacházel náš hotel. Celý tento den jsme si náramně užili.
Matyáš Mička, 2. A

3. 9.
jsme po vydatné sladké snídani sbalili kufry a jeli zase dál. Naším cílem se stala maličká, ale zato malebná vesnička Le Baux de Provence, kde jsme prošli zdejší zříceniny. Bylo sice větrno, většina z nás si dokonce vytáhla teplé mikiny a bundy, ale to nás neodradilo. Nezapomněli jsme vyfotit pár míst se zajímavým koloritem, nakoupit tunu sladkostí a už jsme frčeli do Nîmes.
Tam jsme prošli velkým parkem až na kopec, na kterém stojí Tour Magne, a navštívili jsme také centrum města, které je plné antických památek. Blízko Nîmes leží Pont du Gard, akvadukt postavený za dob antického Říma, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Došlo i na koupání v řece Gard a nákup dalších suvenýrů.
Poté hupky dupky do autobusu a jelo se směr Orange, kde na nás čekalo ubytování. Ještě se nám ale nechtělo jít do postele, a proto jsme se vydali na procházku do centra, kde si někteří z nás poseděli v tradičních francouzských restauracích.
Markéta Fuksíková, 2. B

4. 9.
jsme jeli do města Avignon, kde jsme navštívili dávné sídlo papeže a katedrálu Notre-Dame-des-Doms. Dále jsme vylezli na Skálu otců a dostali rozchod na obchodní ulici Rue de la Republique, kde byly různé atrakce, například dětský kolotoč. Po této procházce jsme se sešli u autobusu, který stál na krásném nábřeží řeky Rhony a vydali se na cestu do Saintes Maries de la Mer.
Hned jak jsme přijeli do tohoto města, dostali jsme opět rozchod a měli jsme možnost se projít po historické ulici a okoupat se v moři, které bylo asi nejteplejší za celý náš výlet. Potom jsme měli sraz u věže, která vede na střechu kostela. Usadili jsme se a kochali se zdejším nádherným výhledem. Přes střechu se dá sejít i do kostela, kde je vystavena socha černé Sáry, která je úzce spjata s historií tohoto městečka.
Tento den slavila naše milá spolužačka Sára Holásková sedmnácté narozeniny, takže si dala pořádnou porci zmrzliny. Byl to skvělý den a všichni bychom jeli rádi ještě jednou.
Maruška Sonková, 2. C

5. 9.
jsme po odjezdu z hotelu Premiére classe v Orange zamířili do Arles. Jedná se o město, které bylo původně římské. Jeho slavnou historii dosvědčuje řada antických i středověkých stavebních památek nacházejících se na seznamu hmotného dědictví UNESCO. Slavný amfiteátr pohází z 1. století a měl patřit k největším v celé Galii. Od 5. století byla v Arles významná židovská komunita, po roce 1490 však byli všichni Židé vyhnáni a obec se už nikdy neobnovila.
V současné době městu dominuje kostel svatého Trophima, který zde začal vyrůstat údajně už roku 606 a jmenuje se podle řeckého apoštola, který rozšířil křesťanství v Provence. Koncem 19. století zde pobýval slavný malíř Vincent van Gogh.
Po prohlídce města následoval rozchod. Každý si ve svém volnu zvolil aktivitu jemu nejbližší – někdo si zašel na oběd, na kávu, někdo chodil po památkách, po obchodech a někdo navštívil místní vlakové nádraží. Poté jsme se opět sešli u autobusu a vyjeli směr město Cassis.
Když nás opět vysadili z autobusu a my si dopřáli hygienickou pauzu na místech tomu určených, dověděli jsme se, že do přímořského letoviska nás zaveze silniční vláček. To jsme si nemohli nechat ujít a jali jsme se nastupovat. Po pár minutách už jsme všichni seděli a čekali na odjezd. Hned po několika metrech jsme se začali kochat nádhernou krajinou kolem a malebným městečkem u břehu moře. Z palubního rozhlasu jsme dostali vyčerpávající masu informací o této oblasti a městě. Pustili nám dvojjazyčné hlášení, francouzsky a anglicky, což bylo výhodné hlavně pro nefrancouzštináře. Jízda vláčkem byla velmi příjemná a těch 10 minut čechrání vlasů větrem nám rychle uplynulo. Při výstupu se s námi loučil pán s cedulí, na které byl napsán čas odjezdu ze stejného místa.
Úzkými uličkami jsme se prodrali až do přístavu. Po cestě jsme se mohli kochat drobnými obchůdky se suvenýry, čerstvým pečivem a jinými dobrotami. Nejvíce nás ovšem zaujala rohová prodejna s neskutečným výběrem zmrzliny všech barev a chutí. Se zmrzlinou v ruce jsme se začali pomalu procházet historickým centrem města s překrásnou architekturou. Naneštěstí jsme kvůli vedru nevydrželi dlouho obdivovat krásu a jedinečnost architektury a byli jsme nuceni se přesunout na pláž.
Vlastislav Hozák, Jan Onderka, Tereza Řeháčková a Ilona Schustková, 4. B

6. 9.
středa, blíží se osmá hodina ranní a k autobusu se jeden po druhém ospale plahočí účastníci našeho zájezdu, břicha plná po vydatné snídani, v závěsu za sebou těžké kufry. Tak, už jsme všichni? Pásy máme? Můžeme tedy vyrazit.
Než ovšem vystoupíme v Cannes, kde nás čeká devítihodinová přestávka před cestou domů, poslechneme si referáty. Nejen že nás proberou, ale dovedete si představit, co jiného by nás mohlo lépe navnadit na návštěvu tohoto krásného města než zajímavosti pečlivě vybrané a sepsané našimi milými spolužáky? Valí se na nás haldy informací o domově proslulého filmového festivalu. Už se nemůžeme dočkat, až uvidíme vše, o čem jsme slyšeli tak zapáleně vyprávět.
A už je to tady. Po obligátní návštěvě veřejných toalet se vydáváme na procházku městem. První zastávku a kratičký rozchod si dáváme u potravinového trhu. Je sice ještě poměrně brzy, přesto už mnozí trhovci stihli své stánky rozložit. Naskýtá se nám neuvěřitelný pohled na toto místo, které jako by si žilo vlastním životem. Množství pobíhajících prodavačů obsluhujících své vážené zákazníky nadšené z nepřeberného množství lákavého zboží. Mnozí z našich vlastních řad litují, že čas, který je prozatím vymezen na prohlídku tohoto trhu s neobyčejnou atmosférou, je tak krátký, a již plánují, jak se sem po udělení rozchodu vrátí.
Dalším cílem naší společné procházky městem je kopec Suquet spolu s katedrálou Notre Dame d’Espérance, kde s úctou obdivujeme sošku Panny Marie ze 14. století.
A už vyrážíme k filmovému paláci. Póza pro paní učitelky na společnou fotku… Moment, ještě se nepřestávejte usmívat, zdá se, že tento vtipálek si při fotografování náš zájezd spletl se svým… Nebo snad sbírá výhradně fotografie cizích zájezdů?
A nyní je už jen na nás samotných, jak strávíme zbytek dne v Cannes. Koupání v moři, opalování na pláži, výlet trajektem na ostrov sv. Markéty, návrat na trh, oběd v pěkné restauraci, káva, zmrzlina, palačinky, suvenýry…
Povinná návštěva toalet, nástup do autobusu. Jsme všichni, pásy máme, referát už nebude. Cestu domů nám zpříjemňuje nejen výhled z oken na krásu okolí, ale také tematicky francouzské filmy. A je tu noc, jde se spát. Příjemně se usadíme na sedačkách… A když sama sedačka příjemné usazení nedovoluje? Však je tu soused, ten určitě nezaváhá a poskytne své rameno či jinou část těla k opření hlavy. Nebo že by ochota nebyla tak velká? Občasné neshody mezi přáteli na dvousedačkách, pár zastávek na benzinových pumpách, Itálie, Rakousko, Morava, Opava, parkoviště u zimního stadionu.
Kateřina Šetková+, 4. C

17_09_01-07 Poznávací zájezd do Francie

Kategorie: Aktuality, Cizí jazyky

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close