Mezi horami a partyzány

Bylo ráno dne 14. listopadu 2016, když jsme se autobusem vydali na cestu do obce Čeladná, která se nachází v Moravskoslezských Beskydách. S námi, žáky Slezského gymnázia, cestovala také paní Miroslava Kaštovská, rodačka z Čeladné, která nás celou exkurzí provázela.
Uprostřed zasněžených Beskyd nám paní Kaštovská vypravovala své zážitky z doby druhé světové války, kdy se v Beskydách pohybovaly velké skupiny partyzánů. Podělila se s námi o vzpomínky na strádání, na tvrdý život v horách, na zrádce, ale také na statečnost obyčejných lidí, kteří se nebáli podat pomocnou ruku i přes hrozbu smrti. Její otec Jindřich Tkáč byl jedním ze statečných. Ačkoliv sami měli málo, neváhal pomoct a věnovat trochu toho jídla a tepla ostatním. Jedním z těch, kteří u nich našli na krátkou dobu útočiště, byl i Dajan Murzin, jeden z velitelů partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Poprvé se u nich objevil poté, co přešel ze Slovenska a onemocněl, podruhé, když byl po zradě jednoho z českých partyzánů postřelen. Tehdy se o něj rodina Tkáčových starala po tři týdny. Bohužel vinou konfidenta byl Jindřich Tkáč prozrazen a následně odveden nacisty. Od toho dne už se se svým otcem paní Kaštovská nikdy nesetkala.
Během naší návštěvy jsme se setkali také se starostou obce Čeladná panem Pavlem Lukšou, a to na místním hřbitově, kde si s námi krátce popovídal o významu partyzánů v bojích 2. světové války. Na tamním hřbitově leží pochovaný slovenský rodák Ján Ušiak, druhý velitel partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova, který se taktéž skrýval v obci. Ten měl bohužel méně štěstí než Murzin a po prozrazení jeho úkrytu se raději sám zastřelil, než aby padl do rukou nacistům. Dva obyvatelé obce, Oldřich Machandr a Karel Vinkler, kteří ho skrývali, byli poté pověšeni na dvou lípách pro výstrahu ostatním. I na to paní Kaštovská vzpomínala.
V rámci naší návštěvy jsme tiše vzdali hold i všem ostatním padlým obyvatelům obce Čeladná, kteří zemřeli během první a druhé světové války a kterým je věnována pamětní deska na zdi zdejšího kostela.
Na závěr bychom chtěli znovu poděkovat paní Kaštovské za to, že si na nás ve svém nabitém programu našla čas a že se nezdráhala svěřit se nám se svými zážitky, na které se musí vzpomínat velmi těžce i po všech těch letech. Za to jí patří náš obdiv a doufáme, že se naše cesty někdy v budoucnu znovu potkají.

Kamila Rybová, 4. B

16_11_14 Mezi horami a partyzány

Kategorie: Dějepis

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close