Praha 4. C

DSCN0812 Už tradičně čtvrté ročníky na podzim navštěvují Prahu a ani letošek nebyl jiný. Naše cesta začala stejně jako u ostatních tříd. Ve středu 23. září 2015 v půl šesté jsme se sešli na opavském východním nádraží, polovina značně ospalá, polovina stresující (aneb Co všechno jsme zapomněli doma). Přestup na Svinově byl stále doprovázen občasným zívnutím, ale jak se slunce dralo nahoru, bylo nám stále více hej. Vyvrcholením byl dotaz příjemné slečny v RegioJetu, jestli si dáme čaj, kávičku nebo mošt – jedinou větou rozzářila celý den. Po příjezdu nastal čas se ubytovat a pak – hurá do ulic!
DSCN0821 Tedy, spíš než do ulic, do senátu. Prohlédli jsme si Karlův most, vyšplhali se do půli kopce a zapadli do nádherného Valdštejnského paláce. Z něj potom chodbami kolem výstavy o Janu Husovi až do Senátu, kde jsme akorát stihli hlasování, velký závěr očividně dlouhé debaty o imigrantech. Hodinka na oběd utekla jako voda, a než jsme se nadáli, sestupovali jsme po úzkém schodišti pod podlahu chrámu sv. Víta, abychom se podívali, na čem ta nádhera vlastně stojí. Odtud pak do Zlaté uličky, kde vstupní dveře jsou tak nízko, že i malý člověk má strach projít narovnán a velký si je předem jist, že kdyby se postavil na špičky, byl by dvakrát vyšší než dveře.
DSCN0825Druhý den začal velmi příjemně – s kelímkem horkého čaje, jenž za chladného rána přišel velmi vhod, jsme si poseděli na malé lodi, která s námi za doprovodu mluveného slova od naší paní kapitánky obkroužila Karlův most a v praxi nám ukázala, co nám předtím slečna v Muzeu Karlova mostu popsala historicky. Následovala trocha moderního umění, potom zoologická zahrada (navzdory kolektivnímu přesvědčení se nikdo na té rozsáhlé ploše neztratil) a pak už zbývala hodinka na to, abychom nahodili saka a šaty, zkultivovali rozčepýřené vlasy a vydali se do divadla na Vinohradech. Kašpar Hauser, dítě Evropy, hra napsaná podle Kafkova díla Zámek, byla zpočátku matoucí, pak vtipná, a pak znovu matoucí, ale tentokrát se špetkou frustrace – když se tři hodiny snažíte přijít na to, co se stalo, načež dojdete k tomu, že jste nikam nedošli, je to poněkud naštváníhodné.
Poslední den jsme strávili v židovském městě – synagogy, židovské museum, hřbitov, to všechno už teď zvládneme levou zadní. Posledních pár hodiny bylo věnováno nákupům, kafíčkování a potom už byl čas zajít pro kufry, sednout na vlak a zamávat Matce měst nashledanou.
Za třídu bych chtěla poděkovat panu učiteli Pobořilovi, našemu třídnímu, za skvělý program na tomto úžasném výletě, a panu učiteli Kollárovi, našemu doprovodu, za dobré rady, co se života v Praze týče.

Kristýna Hřivnáčová, 4. C

Kategorie: Aktuality

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close