Exkurze – Osvětim

DSC098447. října 2015 jsme se probudili do poměrně sychravého rána, které jako by bylo předzvěstí nadcházejících událostí. Vydali jsme se autobusem na exkurzi do koncentračního tábora v Osvětimi. Domnívám se, že není nikdo, kdo by nevěděl, co toto slovo znamená. Hrůzu, utrpení, naprostou absenci jakéhokoli lidství. Být člověkem neznamenalo vůbec nic. A ačkoli jsme věděli, co nás čeká, realita byla ještě horší.
DSC09852Rozděleni do dvou skupin, každý ponořený do poslechu sluchátek připojených na našeho průvodce, jsme absolvovali nejprve prohlídku hlavního tábora Osvětim (Auschwitz). Všichni pozorně poslouchali a vnímali. Nejsilnějším prožitkem byl střet s osobními věcmi lidí, kteří do koncentračního tábora přijížděli v domnění, že jedou za prací, aby mohli poté odejít do země zaslíbené. Množství kufrů, bot, věcí osobní potřeby, ale také lidských vlasů.
DSC09898V tichém ponoření sami do sebe jsme se přesunuli do 3 kilometry vzdáleného tábora Březinka (Birkenau). Ostrý vítr už jen dokreslil pocit bezmoci, který jsme měli při pohledu na řady dřevěných budov, v nichž zmizely zbytky lidské důstojnosti. Pohled na rampu, kde končily transporty, připomněl nejen slavné filmy, které se na tomto místě natáčely – Schindlerův seznam či Sophiina volba. Hlavně jsme si všichni uvědomili, že Osvětim patří k místům, která by měl za svůj život navštívit každý. Zanechají totiž v člověku nesmazatelnou stopu.

Hana Weiglhoferová, 4. C

Kategorie: Aktuality, Dějepis

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close