„Cestování je život.“ Hans Christian Andersen

P1160460Téměř každému z nás někdy hlavou běhaly myšlenky o tom, jaké by to bylo procestovat svět, ocitnout se v zemích, které nejsou zrovna mekkou turistického ruchu, přičichnout k vůním odlišných kultur či náboženství, poznat světlé, ale i ty temnější stránky našeho dnešního světa.
Lidí, kteří měli dostatek kuráže a vydali se na cestu, je jen velmi malá skupinka. Já měla to štěstí, že jsem se mohla osobně s jedním z nich potkat a téměř dvě hodiny naslouchat jeho zážitkům z cest. Jméno tohoto člověka je Roman Vehovský. Jeho návrat ze sedmileté cesty (z Indie do Štěpánkovic) byl 24. září 2014 hlavním tématem Středeční přednášky Slezského gymnázia.
Od úplného začátku vyprávění pana Vehovského jsem visela na každém jeho slově, takže mi celá dvouhodinovka utekla naprosto neuvěřitelnou rychlostí. Příběh pana Vehovského začal v Indii, v kolébce hinduismu. Postupně se s námi pomocí fotografií prošel všemi místy, která navštívil. Měli jsme možnost stát na břehu posvátné Gangy, projet se vlakem po indických železnicích nebo vidět Zlatý chrám na jezeru Amitsar.
P1160462Všechny země, které pan Vehovský navštívil, byly velmi zajímavé, měly něco do sebe. Ať už Pákistán či Írán, kde musí mít člověk značnou dávku odvahy, aby do nich vstoupil, tak Turecko, Srbsko nebo nám už bližší Maďarsko.
Nejhezčí však, podle mého názoru, byl konec celého příběhu, kdy pan Vehovský pěšky dokráčel domů, do rodných Štěpánkovic a popisoval, co v té chvíli zažíval, jak se cítil.
Věta „Po sedmi letech opět doma“ mluví za vše.

Barbora Křížová, 1. C

Další postřehy najdete na Blogu SGO

Kategorie: Aktuality

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close