Člověk v tísni

17. 11. 2008 – V rámci celorepublikového projektu Jeden svět na školách se 10. listopadu 2008 naši seminaristé z dějepisu opět po roce sešli v jedné učebně, aby se nejprve podívali na dokumentární film a pak zúčastnili besedy s pamětníkem.Pro letošek jsme si vybrali dokument o československém armádním letci Josefu Bryksovi, který se v době 2. světové války rozhodl pro emigraci z Protektorátu a po různých peripetiích svého útěku se ocitl v Anglii, kde vstoupil do jednotky RAF. Seznámil se zde také se svou druhou manželkou, s níž mu ale nebylo dopřáno trávit mnoho času, protože už v roce 1941 byl při svém doprovodném letu sestřelen a dostal se do zajateckého tábora. Bryks doslova proslul svými četnými pokusy o útěk. Snažil se dostat zpět do Británie. Neměl však štěstí. Nakonec v jednom z lágrů přivítal spojenecké osvoboditele.

To však neznamená, že byl konec jeho „dobrodružstvím“. Po válce se Bryks stal instruktorem na vojenské akademii v Olomouci. Co se týká osobního života, zjistil, že jeho první žena zemřela – za nevyjasněných okolností. Oženil se tedy podruhé se svou anglickou láskou. Idyla však netrvala dlouho. V roce 1949 byl zatčen a uvězněn, tentokrát komunisty. Jeho pověst „chronického útěkáře“ mu vynesla pobyt ve věznici na Borech, v jednom z nejstřeženějších objektů. Dokud se mohl upínat k práci pro svou rodinu, dokázal přežít všechny útrapy. Ale pak nastal zlom. Věznitelé poznali jeho závislost na domovu. Snažili se mu zamezit v jakémkoliv kontaktu, a tak se jim Brykse podařilo zlomit. Jeho stav se neustále horšil, až v roce 1956 podlehl infarktu. Zanechal po sobě manželku a dcerku, která si svého otce příliš neužila. O Bryksovu rehabilitaci se až po sametové revoluci zasloužili jeho bratranec a právní zástupce.

Náš host pan Antonín Zelenka se s příběhy československých válečných pilotů seznámil na vojenské akademii, kam po válce nastoupil, protože chtěl sám v letectvu sloužit. I jeho životní osud ovlivnil únorový převrat v roce 1948. Protože byl v kontaktu s instruktory letectví – bývalými letci RAF, s jejichž názory se ztotožnil, byl i on záhy obviněn a uvězněn. Strávil šest let v dolech, rok v uhelných na Kladně, pět let v uranových v Jáchymově. Po propuštění našel nový domov v Opavě. Na rozdíl od jiných lokalit jej zde přijali vlídně a získal také práci. Na opavský stavební podnik vzpomíná rád, neboť se tu v podstatě nesetkal s nikým, kdo by se k němu pro jeho minulost obracel zády. Musel sice začít od dělnické profese, ale nikdo mu nebránil uplatnit organizační schopnosti v nižších řídicích funkcích. V Opavě našel pan Zelenka také svou životní lásku. I když se nám jeho příběh jeví jako dokonalý happy end, tak černobílé to jistě nebylo. Dnes však pan Zelenka už jen vzpomíná, a ačkoliv na minulost nikdy nezapomene, trpkost a bolest už ustoupily. Pan Zelenka ve svých dvaaosmdesáti letech žije spokojený život.
Chceme našemu hostovi i touto cestou vyjádřit poděkování, že se s námi přišel podělit o své zážitky, a přejeme hodně zdraví a spokojenosti do dalších let.
Mgr. Magda Hrstková

Kategorie: Dějepis

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close