Adaptační kurz – reakce studentů

Adaptační kurz zanechal ve studentech prvního ročníku nesmazatelné stopy, pro ilustraci uvádíme jejich bezprostřední reakce.O adapťáku

Právě v kruhu sedíme,
do papíru hledíme,
zažili jsme toho mnoho,
ale právě vypadlo nám slovo.
Něco napsat musíme,
tak to tedy zkusíme.

Sešli jsme se u divadla,
na sobě šaty a kvádra,
v autobuse buchty měli
a starost, jestli jsme nic nezapomněli.

Nikoho jsme neznali,
po jmenovkách tápali.

První hra byl pěkný hnus.
Nevěříš? Tak si to zkus!
Michelin jsme honili,
chataři se divili.

Druhá hra se nám líbila,
i když se živá voda vylila.
Na trpaslíky jsme si hráli,
na jedné noze taky stáli.

Pak s vajíčky jsme házeli,
na výherce sázeli,
i když vejce padala,
sranda byla, tralala.
Třídní se nám chechtala,
kapesníčky dávala.

Severské hry jsme hráli,
energií pláli,
na běžkách jsme makali,
smíchy málem plakali.

Voda, voda, vodička,
uplavala lodička,
posádka se koupala,
mokrá už pak zůstala.

Mistr Kumstát golf hrát chtěl,
avšak míček si někde v lese zapomněl.

O půl šesté časně zrána,
do pokojů rychlá zpráva:
„O půl šesté dole buď,
i když třeba nemáš chuť!“

Skřítci, lana, velký kopeček,
pozor, ať si díky šátku
neporaníš paleček.

Pak večer jsme se ztrapnili,
když před všemi jsme tančili.
hlavně, že ostatní se bavili.

Velký cíl teď všichni máme,
snad je to na nás znát,
pilnými studenty Slezského
gymnázia chceme se stát
a se všemi nástrahami se prát.

1.A

Adapťák

Když jsem se ráno vzbudila,
ta veliká chvíle tady byla.
Někdo by řekl, že je to obyčejný školní rok,
pro mě to ale je velký životní krok.

Své spolužáky jsem poprvé viděla v divadle,
setkání to nebylo věru zlé.
Na adaptační kurz jsme potom jeli,
abychom pak dobrou partu měli.

I učitelé se snažili,
aby nás co nejvíc stmelili.
Některé hry sice obtížné byly,
nadávali jsme na ně však jen chvíli.

Studenti, co tam pomáhali,
nás také často rozesmáli.
Na Grand bandu jsme se možná ztrapnili,
ale hlavně že se ostatní bavili.
Když jsme domů odjížděli,
spoustu nových zážitků jsme měli,
a myslím, že někteří z nás by znovu jeli.

Hana Latoňová, 1.A

Adapťák

Zapadákov, rozvrzané postele, rozbité záchody, miniaturní sprchy, plísně na stěnách.
A tady máme mít „adapťák“ ?!… Možná si to někteří z nás takhle opravdu představovali, avšak po příjezdu všichni pesimisté zjistili, že skutečnost je jiná. Bylo to úplně skvělé. Příjemné prostředí, počasí a profesoři přispěli k dobré náladě a díky ní jsme se snáz seznámili. Sice jsme se ještě neznali ani jménem, ale brzy jsme poznali, že na tom vlastně vůbec nezáleží a nijak zvlášť nás to v aktivitách nehandicapovalo. Program byl do detailů promyšlený a my se ani chvíli nenudili.
První den byl v duchu prvotního seznamování a to nejen mezi námi, ale také s třídní profesorkou. Z počátku hodně ostýchavě, později už suverénněji jsme se začali zapojovat do konverzace. Večer byl zapálen studentský oheň. Se smíšenými pocity jsme nakonec všichni usnuli.
Druhý den ráno, hned po snídani, jsme se vydali k louce, kde na nás čekal běžecký okruh, jinak také štafeta, jak jsme se později dověděli. Náš štafetový „kolík“ představovala pneumatika. Mysleli jsme si, že to bude jednoduché, ale jak jsme záhy poznali, opak byl pravdou. Pneumatika si jela, kam chtěla, dokonce nám jednou spadla i do nedalekého rybníka. Po 35 minutách běhu jsme byli rádi, že se držíme na nohou. Potom následovala trpasličí hra, u které jsme si vyzkoušeli svou obratnost. Po obědě byly naplánovány další aktivity – např. Dolomity golf, házení vejcem, lanové překážky a projížďka na loďkách. V podvečer na nás čekaly Severské hry, při kterých jsme se hodně nasmáli. Přece jen: kdo z vás vidí běžně v létě lidi oblečené v zimním oblečení a na běžkách?! Večer byl celý v režii studentů. Každá třída připravila tři scénky na známé písničky (K. Gott – Trezor, I. Hlas – Na kolena, úvodní píseň z Hříšného tance). Více méně jsme se do toho všichni pustili s chutí. Po večeru s názvem The best GANG 2008 jsme všichni usínali s úsměvem na rtech. V noci byl nečekaný budíček – noční hra. Pár z nás se u toho vykoupalo, zbytek došel bez újmy.
A dnes 3.září 2008 píšeme tento článek, vzpomínáme na celý „adapťák“ a už si nejsme navzájem tak cizí jako před pár dny.

V. Hartmannová a redakce 1. B

Adaptační kurz

Bylo prvního září, den, kdy někteří z nás se těšili, jiní měli strach, ale přesto nás spojovala jedna- ta nejdůležitější věc, jsme žáci a žákyně 1.C na Slezském gymnáziu v Opavě. Nyní jsme připraveni začít naši další část života na střední škole.
První věcí bylo najít si svůj správný autobus, kam musí nastoupit, to se povedlo snad všem a když bylo vše správně přepočítáno vydali jsme se na velice krátkou cestu do Jánských koupelí. Po příjezdu na místo následovalo rozdělení pokojů a chatek a jelikož nás celkově nebylo málo, bylo toto rozdělování dost obtížné. První naše společná aktivita spočívala v poznání našich spolužáků a samozřejmě naší třídní učitelky, které projevila velké nadání na zapamatovávání si jmen. My jsme si sice všechna napoprvé nezapamatovali, ale určitě každý věděl, kdo chová rybičky a kdo ne. Večer byl zapálen Oheň studia, který nás má provázet až do konce školy.
Druhý den na nás čekal štafetový závod s pneumatikou na okruhu louka-chatky-rybník, při kterém nám také spadla do rybníka. Slov: dnes si vemte na sebe něco, co už nebudete na adapťáku potřebovat, se mnoho z nás zděsilo, co se asi bude dít, ale náladu nám to stejně nezkazilo, protože při hodech vajíčkem do dálky jsme projevili velké umění v chytání, i když některým se ruce trochu zamotaly. Jako trpaslíci jsme projevili největšího týmového ducha při záchraně živé vody, kde byla vyzkoušena naše důvěra. Na golfové hřiště jsme se odebrali do lesa, ale jelikož si pak učitel zapomněl míčky, měli jsme trochu času na nějaké malé kolektivní hry. Byly zahájeny Severské hry, ale bohužel slíbený sníh nedorazil, bylo potřeba se obejít i bez něj. Běžkaři se připravili a už se startovalo. Bohužel jedna naše běžka vykazovala velké známky opotřebování, a proto nás vyhlásili jako speciální skupinu na běh o jedné běžce. Večer byl ukončen taneční soutěží The best GANG 2008, kde celé skupiny předváděli scénky k písním: K. Gott – Trezor, I. Hlas – Na kolena nebo píseň z filmu Hříšný tanec. Vrcholem večera se stalo vystoupení hvězdy Ilonky. Následně jsme šli spát, ale kolem pěti hodin ráno se ozval hlas: „Do dvou minut ať jste venku!“ toto nás velice překvapilo. Při této noční cestě se několik z nás i pořádně vykoupalo v řece.
A teď právě píšeme tento článek a vzpomínáme na předešlé dny.

1.C

Adaptační kurz 2008

1. září – výjimečný den pro všechny školáky. Pro nás byl tento den obzvlášť výjimečný. Po devíti letech jsme si připomněli, jaké to je být v kůži prvňáčků. Nedůvěřivě jsme si prohlíželi tváře lidí, kteří se stali našimi spolužáky.
Kantoři a studenti vyšších ročníků pro nás připravili adaptační kurz abychom se všichni spolu seznámili. Místo konání – Mokřinky.
Celý gang prvního ročníku se, toho dne již podruhé, sešel před školou. Úspěšně jsme se naskládali do autobusů a hurá na adapťák!
Jen co jsme se zabydleli, vrhli jsme se na zdolávání nástrah a plnění bláznivých úkolů, při kterých jsme se navzájem poznávali a začali si budovat důvěru. Z těch neznámých tváří se stali kamarádi.
To, jak jsme se spolu naučili spolupracovat, jsme měli možnost předvést při závěrečném večeru. Pro pobavení jsme imitovali a parodovali známé písně. Dokázali jsme, že se skutečně umíme všichni bavit!
Celý kurz se stal pro nás skvělým zážitkem a doufáme, že celé čtyři roky, jež nás čekají, budou stejně bláznivé a veselé, jako byly ty tři dny na Mokřinkách.

1.C

Kategorie: Aktuality

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close