KOSTKA 1/XIV, říjen/ listopad 2006, Slezské gymnázium Opava

Z OBSAHU

rozhovory s novými pedagogy
střípky z maturit
dojmy z přijímaček
letošní adapťák

Plná verze Kostky v pdf ke stažení zde
KOSTKA.pdf

PRVNÍ DEN NA STŘEDNÍ ŠKOLE

Je ráno. Škola volá. Ano, už je to tak. Zase se po dvou měsících prázdnin všichni školáci vrátí do lavic a zase jim nastanou krušné chvilky… ! Tak s takovýmhle pocitem jsem se probouzela ráno 4. září 2006. věděla jsem, že to zase bude rok plný učení a učení, ale zároveň jsem byla plná očekávání, co mě to zase čeká. Měl to být můj první rok na střední škole.
Po vyhrabání z postele se mě zmocnil strach. Strach z nových učitelů, z nových spolužáků, z nového stylu učení, z nové školy. Bála jsem se všeho. Seděla jsem u snídaně jako hromádka neštěstí a měla jsem sto chutí nikam nejít! Nakonec zvítězila zvědavost. Rozhodla jsem se, že to alespoň zkusím.
Slavnostně jsem se oblékla a vyrazila na zahájení školního roku do divadla. Protože jsem kulturní barbar a do divadla vůbec nechodím, měla jsem strach i z toho. Cestou se mi honila hlavou spousta myšlenek. Myšlenek už ne tak černých jako brzy ráno, ale spíše zvědavých. Už teď jsem chtěla vědět, jací budou mí spolužáci, jací budou lidé ve vedlejších třídách nebo jestli budu mít jako druhý jazyk španělštinu, kterou jsem si tolik přála. Byla toho prostě spousta!
Rychlostí blesku jsem se blížila k divadlu… a najednou jsem zůstala stát. Ani jsem se nehnula! Dívala jsem se na obrovské množství lidí. Slovo LIDÉ se mi začalo míhat před očima. Snažila jsem se trochu vzpamatovat, vystoupala jsem – celá ztuhlá – několik schodů, prošla hlavními dveřmi a … V hlavě se mi promítla scéna jako z filmu:

…stojím v obrovské staré budově. Všude jsou pavučiny, světlo proniká jen tam, kde mu to dovolí špinavá okna. Na podlaze leží rozsypané sklo a kusy nábytku. Vtom se za mnou s obrovským třesknutím zavřou dveře. Dveře tak veliké, že si připadám jako ten nejmenší človíček na světě. A já tady zůstanu sama…
Ale teď jsem nebyla sama, bylo kolem mě množství neznámých lidí. Obsadila jsem pěkné místo v hledišti a dál jsem už jen vnímala bouřlivý potlesk rodičů, kteří se snažili podpořit své malé (teď už velké) ratolesti.
Následoval adaptační kurz. Kurz, kvůli němuž jsem se rozhodla jít do školy. Těšila jsem se moc a moc. Byla jsem doslova u vytržení a v autobuse jsem byla mezi prvními. Seznamování začalo už při obsazování míst. Po příjezdu na místo jsem kolem sebe viděla jen usměvavé tváře. Pocit beznaděje a ztracenosti zmizel, ale ne na dlouho. Vrátil se při obědě, kdy jsem viděla tu „nejnařvanější“ jídelnu vůbec. Ale ani to mě neodradilo od kladného hodnocení kurzu. Poznala jsem nejen svou třídu, ale pochopila jsem, že vše nemusí být tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Tři dny jsou málo, ale svůj úkol splnily.
Chtěla bych poděkovat za adaptační kurz plný smíchu a zábavy bez zamračených tváří.

K. Červenková, 1. D

NABÍDKA ČEŠTINÁŘSKÝCH EXKURZÍ JARO 2007

Po stopách Komenského

Jednodenní poznávací exkurze do Památníku Komenského ve Fulneku a do Muzea Komenského v Přerově (asi květen/ červen; cca 200,-Kč).

LIBREX Olomouc 2007

Jednodenní poznávací exkurze na knižní veletrh (obvykle v březnu;
cca 200,-Kč).

Za kouzlem filmového plátna

Jednodenní poznávací exkurze do filmových ateliérů ve Zlíně (asi duben/ květen; cca 350,-Kč).

Osvětim, Březinka

Jednodenní poznávací exkurze do bývalého koncentračního tábora
v Polsku (duben; cca 400,-Kč).

Tato nabídka je zatím pouze informativní a slouží jako sonda zájmu.
Všechny informace podá Mgr. Dočekalová a Mgr. Weiglhoferová
(kabinet 310, 2. patro).

Mgr. Jiřina Janišová (Bi – Ch)

Na Slezském gymnáziu učíte teprve od září tohoto roku. Prozraďte nám, proč jste si vybrala právě tuto školu?
a) Je to pěkná budova.
b) Nikam jinam mě nechtěli.
c) Naskytla se mi neočekávaná nabídka učit na této prestižní škole, tudíž jsem neváhala zde nastoupit.
Samozřejmě c je správně!!!

Jak se vám zde líbí? Jste se vším spokojená? Například – jestli vše splnilo vaše očekávání.
Zatím se mi zde velmi líbí. Kromě vybavenosti chemické laboratoře jsem spokojená. Nelze však dělat závěry po tak krátké době.
Co očekáváte od studentů?
Očekávám od nich spolupráci, připravenost a výsledky…a čím mě dokáží potěšit? Věcnými a květinovými dary (smích).
Jak se u vás měnila představa o budoucím povolání s přibývajícími léty?
Teprve teď začínám pozorovat přibývající léta…(smích)
Jaké máte záliby ve volném čase? Čemu se ráda věnujete?
Před úrazem jsem se aktivně věnovala sportu – aerobic, spinning, plavání, volejbal. Miluji tanec, veselé upřímné lidi, víno a…
Jakým typům partnerů dáváte přednost? Kdo vás dokáže okouzlit, naopak odradit?
Muž musí mít charisma…a alespoň 180 cm (smích). Dokáží mě okouzlit modré oči, tmavé vlasy a pěkný zadek (smích).

Rychlotest:
* Čemu z nabídnutých možností dáte přednost?
schody – výtah
hamburger – müsli
kolo – houpací kůň
společenská – samotářka
kondom – hormonální antikoncepce
piercing – tetování
ČR – zahraničí
vážná hudba – rock
J. Gabanyi, 4. C

Zaznělo během maturit v květnu 2006

…RUMIE se něčím probodne… (P. K., 4.A)
(chudák Julie, asi se napila rumu – nebo to byl Romeo?)

…Jiří Žáček napsal sbírku Anonymní MÍZA… (L. P., 4.A)
(chyběla mu Múza!)

…Karel Čapek měl vysychání míchy a taky měl KŘIVÝ NOS… (B. J., 4.B)
(holt někdo musí mít všechno!)

…Autor popisuje krásu přírody a mezi tím mrtvou SRNU…(Š. T., 4.A)
(tato studentka byla první na světě, kdo rozluštil, čí zdechlina ležela na cestě v básni Ch. Baudelaira)

…Don Quijote má bujného oře, ale je to pouze OSEL… (R. P., 4.A)
(tak kdo je vlastně osel: Quijote, oř nebo R. P.?)

…ROZUMBRADOVI UNIVERZÁLNÍ UMĚLCI… (J. P., 4.B)
(kdo v tomto najde RUR?!)

…XAVERIUS NA SKŘIPCI…(O. M., 4.A)
(příklad ekonomického vyjadřování – jak ze dvou děl vyrobit jedno)

…vydá se do světa vydělat peníze pomocí DUDŮ… (M. D., 4.A)
(a nový hudební nástroj je na světě: dud)

…bratři proti sobě bojují…až se ÚPLNĚ OBA DVA ZABIJÍ… (P. R., 4.B)
(štěstí, že se nezabili oba tři!)

Mgr. Jan Rozsíval (AJ – Dě)
1. Jak se rozkoukáváte v novém kolektivu, nevadí Vám ženská přesila?
Docela rychle si zvykám. Už dávno nemám takovou tu žaludeční nervózu, jako když jdete k zubaři. Pokud jde o ženskou přesilu, tak nad tím jsem se ani nepozastavil, je mi to úplně jedno.

2. Stanice Slezského gymnázia je Vaší první učitelskou zastávkou?
Ne, rok a půl jsem učil na soukromé jazykové škole v Opavě. Tam to ale byla většinou práce s dospělými, takže úplně něco jiného. No vlastně většina zdejších studentů je už samozřejmě taky dospělá, takže uvidíme.

3. Jste učitelem tělem i duší? Máte v ůmyslu se této profese držet i v budoucnu?
Zatím opravdu nevím. Na té práci je spousta skvělých věcí, práce s mladými lidmi, prázdniny… Na druhou stranu je často strašně vyčerpávající, ještě skutečně nevím.

4. Víte už, jak zkrotit nezbedné studenty?
To je právě velký problém v dějepise, kde je plná třída žáků. Pracuji na tom.

5. A co pozice dívčího idola, bral byste ji?
Spíše ne. Byla by to velká zodpovědnost, musel bych o sebe pečovat, holit se a chodit jako ze žurnálu…to mě moc nebaví.

6. Učitelské triky na rozdíl od těch žákovských příliš známé nejsou. Platí na Vás hluboké výstřihy a krátké minisukně?
Samozřejmě že ne!

7. Přisvojujete si podíl na studentově postoji k předmětům, které je vyučujete?
V každém případě. O tom se přece nedá vůbec pochybovat. Většina studentů přijde do kontaktu s dějepisem pouze ve škole, v mých hodinách. Je tedy logické, že je od něj můžu buď odradit nebo naopak zaujmout.

8. Jste učitel angličtiny. Dokázal byste skrýt své češství a tvářit se jako rodilý Angličan?
Nevím, nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Asi ne. Angličané mají svou specifickou mentalitu a já jsem v Británii nikdy nebyl tak dlouho, abych mohl tvrdit, že ji skutečně znám. Navíc neumím moc předstírat.

9. Je Vám spolu s anglickým jazykem blízký i anglický temperament?
Částečně určitě ano. Hodně lidí si možná myslí, že jsou Angličané studení čumáci. Kdo v Británii byl, ví, že to není pravda. Ne že bych to schvaloval, ale jako příklad můžou sloužit skupiny tzv. britských pivních turistů v Praze. O jejich temperamentu se nedá pochybovat. Naopak blízká je mi většina jejich fotbalových fanoušků. Spousta lidí je považuje za nejlepší na světě. Když začne čtyřicet tisíc lidí zpívat God Save the Queen, tak je to opravdu elektrizující atmosféra a člověku běhá mráz po zádech. Pochopitelně nemluvím o hooligans.

10. Pomocí které reálné historické postavy byste se charakterizoval.
No to je přece úplně jasné: Jan Amos Komenský!

11. Představte si, že máte možnost cestovat časem – dopředu či dozadu. Vyhrála by to u učitele dějepisu cesta do minulosti?
Ano. Jsou určitá období, do kterých bych se vydal měnit tok dějin. Třeba do dubnového Rakouska roku 1889…

Eva Langrová, Jana Bálková 4.A

Život a pocity absolventa…

Je to již dlouhá doba, 3 a půl měsíce, kdy jsem opustil dveře gymnázia s tím „vytouženým“ papírem, za kterým se plazí generace a generace studentů jen proto, aby z nich něco bylo. Nenechte se zmást, ono totiž maturitní vysvědčení z gymnázia neznamená vůbec nic…
Měsíce květen a červen jsou brutální snůškou spěchu, zmatku, hromady učení a pak… nepěkného opojného probuzení ze všech lží, které jsou vám vtloukány do hlavy. Maturant rovná se nic, všechny vědomosti jsou ti houby platné, po absolvování školy ztrácíš přátele, kteří se rozprchnou do cizích měst, za novými cizími přáteli. Každý na tebe zapomene, náplastí ti nebudou ani třídní srazy po roce, 2 letech, 5 letech…
Během července a srpna se člověk pokouší hledat si brigádu, neboť by se doma asi ukousal nudou. Měl jsem to štěstí, že jedna taková brigáda se našla. Ovšem i tam vám dají pocítit, že za plat brigádníka nejste nic jiného než otrok, takže musíte „hejbnout kostrou“, aby vám v uších opět nezazněl křik mistra dílny, který vás upozorňuje, že děláte málo…
Radím vám dobře: jeďte do ciziny… Kamkoliv: Anglie, Irsko, Německo, Švýcarsko, prostě hledat si brigádu někde jinde než v téhle usmolené, byrokracií prolezlé hromadě hnusu, kterou ještě mají tu drzost nazývat republikou. Sice zjistíte, že Anglie není zemí zaslíbenou (a určitě taky nikdy nebyla a nebude), že anglicky se domluvíte leda tak s panem domácím, který je pro změnu Ind, a že Poláci jsou všude, ovšem narazíte-li na pořádnou práci (jakou je třeba výroba kontaktních čoček – cca 7 liber na hodinu), bude váš vklad do cesty neprodleně zhodnocen v podobu několikanásobně většího výdělku.
V září se začnete zajímat o to, jaká ta vaše škola vlastně je, co se tam učí, jaký je rozvrh, učebnice, profesoři. Budete poslouchat nové fámy o tvrdosti zkoušek, o kvantech učiva, o spoustě volného času, že učit se má cenu jen v prosinci, těsně před zkouškami atd.
Tak toto je ve zkratce život absolventa školy. A co pocity? Jsou naladěny na mollovou hladinu… Máte sebevražedné sklony, život vás přestane bavit, buď začnete tloustnout, nebo extrémně hubnout, lijete do sebe hektolitry kávy, abyste měli alespoň nějakou zábavu přes den, blázníte z televizních seriálů, které jste si půjčili od kamarádů (doporučuji seriál FUTURAMA od tvůrce Simpsonů, Matta Groeninga), bloumáte po městě, stane se z vás hospodský povaleč, tvrdohlavé budižkničemu…
S počátkem školy se veškeré splíny buď vytratí, nebo vás pohltí docela. Je to jen na vás, kudy se dáte… Nejlíp rovně a kam chcete vy, ne tam, kam by chtěli rodiče, ale tam, kde vás to bude bavit, protože škola a práce vůbec, která je vykonávána bez zábavy, je k ničemu.

A hlavně děcka: UČTE SE!!!;)
AdG, ex-4.C

Kategorie: Český jazyk

Tento web používá cookies k rychlejšímu načítání obsahu a pro počitadlo návštěvnosti. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close