Slezské gymnázium Opava » Dějepis

Netradiční výuka nejen dějepisu

Magda Hrstková — Mon, 30 Jan 2012 19:17:15 +0000

V pondělí 30. ledna 2012 využili dějepisáři toho, že o pololetních známkách již bylo rozhodnuto, a zúčastnili se celodenního projektového vyučování. Nedávný Den obětí holocaustu jsme si připomněli projektem Holocaust – Otázka viny. Program však začal dost netradičně, a to krátkým filmovým snímkem Černý pasažér, který sice vznikl až dlouho po 2. světové válce, ale k rasové tematice měl skutečně blízko.
Pak už se ale otevřelo období existence výmarské republiky. Blížící se volby v roce 1932 postavily německé občany před mnohdy zoufalé rozhodování. I my jsme volili, ovšem v zastoupení některého z obyvatel Německa, jehož medailon jsme měli k dispozici. Prostudovali jsme podrobně éru, v níž tito lidé žili, a také programy čtyř největších politických stran. Pak nás čekalo už jen vhodit volební lístek do urny. Výsledky voleb mnohé z nás překvapily a bylo potřeba diskutovat o tom, proč dopadly právě tak.
Po volbách a nástupu Adolfa Hitlera do úřadu kancléře se naplno rozjela perzekuce vůči Židům. O několik let později, v období Protektorátu ji lidé židovské národnosti zažívali také u nás. Proto jsme se seznamovali s nejrůznějšími zákazy a nařízeními, jež omezovaly občanská práva židovské menšiny.
Protože náš čas byl přesně vyměřen, věnovali jsme se dále posouzení pocitu viny u některých obžalovaných v norimberském procesu. Jejich prohlášení nás mnohdy uvedla do rozpaků – narazili jsme na to, že si vůbec nebyli ochotni vlastní vinu přiznat.
V několika posledních čtvrthodinách jsme se ještě pokoušeli o něco, čím se občas zabývaly děti v terezínském ghettu. Inspirováni básničkami, které zde děti složily, jsme sáhli po výtvarném materiálu, jenž mohly mít po ruce také ony. V učebně 323 vznikla malá výstavka, která napodobuje tvorbu terezínských dětí.
Nutno dodat, že dějepis to byl trochu jiný, ale byl. Dostalo se nám poučení netradičními formami, a snad i proto si poznatky lépe zapamatujeme.

Mgr. Magda Hrstková

Krajské klání historiků

Magda Hrstková — Mon, 30 Jan 2012 18:28:44 +0000

Dne 27. ledna 2012 se uskutečnilo krajské kolo 6. ročníku Dějepisné soutěže, jejímž spolupořadatelem je naše Slezské gymnázium. Téma ročníku znělo: Významné bitvy a vojevůdci starověku a toto atraktivní zadání přitáhlo pozornost, neboť letošní ročník zaznamenal rekordní účast 28 soutěžících.
První kolo proběhlo v prostorách Slezské univerzity formou testu a po něm zde prošlo 9 nejlepších účastníků ještě ústní zkouškou, kterou vedli doktorandi Ústavu historických věd.
Reprezentantky Slezského gymnázia Simona Galiová (2. A) a Veronika Kochová (2. C) ve velké konkurenci podaly maximální výkon a Simona Galiová postoupila do dalšího kola, v němž obsadila celkové 8. místo.
Oběma studentkám, které se zapsaly výborným výkonem, děkujeme za vzornou reprezentaci naší školy.

Mgr. Veronika Pěchulová

VI. ročník Dějepisné soutěže

Magda Hrstková — Mon, 12 Dec 2011 17:20:41 +0000

V pondělí 5. prosince 2011 proběhlo školní kolo Dějepisné soutěže. Klání se zúčastnilo 52 studentů z 1. – 4. ročníku. Soutěžící museli prokázat své znalosti z dějin starověku a zejména vědomosti o významných bitvách a vojevůdcích této éry.
Nejlépe si vedly a první tři místa obsadily Simona Galiová z 2. A, Veronika Kochová z 2. C a Hana Latoňová z 4. A.
Do krajského kola DS, které se jako obvykle uskuteční v lednu na Slezské univerzitě, postupují první dvě umístěné.
Všem soutěžícím děkujeme a vítězům budeme držet palce v dalším kole.

Mgr. Veronika Pěchulová

Památník Kounicovy koleje Brno

Magda Hrstková — Sun, 27 Nov 2011 08:09:05 +0000

V pátek 25. listopadu 2011 se skupina studentů Slezského gymnázia vydala na odbornou exkurzi. Čekala nás daleká cesta do Brna, kam nás pozvala Československá obec legionářská a Český svaz bojovníků za svobodu. Na programu byla návštěva Kounicových kolejí. Asi si řeknete, co mají organizátoři exkurze, tedy oba svazy, společného se studentskou ubytovnou. Vysvětlíme.
Václav hrabě Kounic vyhradil vlastní palác na dnešním Moravském náměstí pro účely českého vysokoškolského vzdělávání už v roce 1908. Zároveň věnoval finanční částku určenou k výstavbě studentských kolejí. Pozemek pro výstavbu se však podařilo získat až později a první studenti se sem stěhovali teprve v roce 1923. Ne na dlouho. 17. listopadu 1939 byla v ranních hodinách budova Kounicových kolejí obklíčena gestapem v souvislosti s pražskými událostmi. 173 studentů bylo odvlečeno do koncentračních táborů, ostatní se museli ihned vystěhovat a od ledna 1940 sloužily budovy kolejí jako úřadovna brněnského gestapa a věznice. Další vězeňské baráky postupně vyrostly v přilehlém parku. V uzavřeném nádvoří byly vztyčeny tři šibenice a na tzv. písečku nalezlo smrt zastřelením mnoho dalších odsouzených. V době stanného práva byl volen tzv. rychlý soud – mezi zatčením a popravou často neuplynulo ani čtyřiadvacet hodin a souzení neměli právo na obhájce. Často se do Kounicových kolejí dostali zadržení partyzáni, s nimiž zde nikdo neměl slitování. A stejně končili také ti, u kterých bylo podezření, že partyzánům pomáhali. Za to byl odsouzen a zastřelen spolu se svými rodiči i jedenáctiletý Miloš Prudil.
Po válce se koleje vrátily ke svému původnímu, mírumilovnému poslání. Na zločiny zde spáchané ale nesmíme zapomenout, proto je v přízemí jedna část vyhrazena stálé expozici připomínající události válečné éry.
Na exkurzi nás doprovázela paní Miroslava Kaštovská, jejíž otec, který pomáhal partyzánům v Beskydách, byl v Kounicových kolejích vězněn a vyslýchán. Paní Kaštovská však neví, jestli byl popraven právě zde. Je to pravděpodobné, ale tehdejší říšské orgány se to pozůstalým ani neobtěžovaly sdělit. I my jsme uctili památku obětí položením kytice. Zavzpomínal rovněž pan Zdeněk Petřík, jehož tatínek také byl v odboji, podařilo se mu ale uniknout pozornosti gestapa.
Závěrem chceme poděkovat ČsOL za zprostředkování zajímavého zájezdu.

Mgr. Magda Hrstková

Člověk v tísni

Magda Hrstková — Mon, 14 Nov 2011 15:41:24 +0000

Po roce je zde opět čas, abychom se sešli nad některým z filmů ze série Člověk v tísni. V pondělí 14. listopadu 2011 jsme zhlédli snímek Nikomu jsem neublížil – někdy až šokující výpověď důstojníků a agentů represivní složky bývalého komunistického režimu, Státní bezpečnosti. Naši žáci jsou z generace, která se narodila již do demokratické společnosti. Éru socialismu si připomínáme už jen v hodinách dějepisu. I proto bylo důležité, že lidé ve jmenovaném dokumentu mluvili otevřeně o pohnutkách, které je vedly k tomu, že se stali vědomými spolupracovníky StB, že mohli zrazovat své známé, donášet na spolupracovníky.
V další části programu jsme besedovali se signatářem Charty 77 a jejím pozdějším mluvčím, disidentem a občanským aktivistou Ing. Tomášem Hradílkem. Jako oponent režimu se několikrát ocitl v cele předběžného zadržení, a to například za prvomájový transparent s nápisem Charta 77 vybízí k občanské kuráži.
Je potřeba podotknout, že pan Hradílek naše žáky skutečně nadchl svou otevřeností a přímostí. Dotazy nebraly konce, některé se zaměřovaly na konkrétní události, jiné pátraly po názorech a postojích našeho hosta. Ing. Hradílek má ve své minulosti nejen disidentskou kapitolu, ale dostal se i do vysoké politiky polistopadového Československa – byl poslancem Federálního shromáždění a po krátkou dobu také ministrem vnitra. O politickou situaci naší země se zajímá i v současnosti, kdy už žádnou veřejnou funkci nezastává, může proto odpovídat skutečně poučeně. A protože se neleká ani některých intimnějších témat, představuje pro naše žáky „živého“ účastníky politických změn u nás. Také proto bychom mu chtěli touto cestou srdečně poděkovat za čas, který s námi dnes strávil.

Mgr. Magda Hrstková

Nezapomenout

Magda Hrstková — Sun, 16 Oct 2011 07:43:38 +0000

V prostorách opavského Slezského gymnázia se v pondělí 10. října 2011 školám a veřejnosti otevřelo na týden páté pokračování expozice o dějinách 2. světové války. Znovu se zde osvědčila již několik let fungující spolupráce pobočky Českého svazu bojovníků za svobodu v Havířově a jmenované opavské střední školy. Autorka výstavních panelů paní Ludmila Václavíková tentokrát svěřila škole zahájení putovní výstavy. Jako její téma zvolila děje Velké vlastenecké války.
V úvodu expozice nemůže chybět plán Barbarossa a postup fašistických vojsk moskevským směrem. Okupované oblasti se pro nacisty staly vítaným zdrojem surovin, což dokládají zajímavé statistiky. Jedním z mála území, které vzdorovalo útočníkům, se stala leningradská oblast. Na dalších panelech už ale můžeme pozorovat obrat ve vývoji války a převzetí strategické iniciativy Rudou armádou – zaznamenávají bitvy u Stalingradu a u Kurska. Na výstavě nechybí zmínky o ženách nebo dětech na frontě, odboji nebo životě obyvatel v zázemí. Expozice je završena dobovými fotografiemi z osvobozovacích bojů, z nichž už je možno vyčíst radost z vítězství.
Touto pátou částí završuje paní Václavíková svou několikaletou práci na prezentaci 2. světové války dnešní mládeži. Informace, které žákům škol v Moravskoslezském kraji takto zpřístupnila, čerpala ze státních archivů, ale také cíleně vyhledávala pamětníky a s jejich pomocí organizovala doprovodné besedy. Za její aktivní přístup, otevřenost a vstřícnost si tato členka ČSBS zaslouží více než jen náš dík.
Výstava, která na Slezském gymnáziu slavnostně zahájila své poslední putování, je významným příspěvkem k posilování historické paměti naší mladé generace.

Exkurze nejen po stopách Ostravsko-opavské operace

Magda Hrstková — Mon, 19 Sep 2011 15:25:35 +0000

V úterý 13. září 2011 se seminaristé dějepisu třetích ročníku vydali společně s několika dalšími zájemci o historii na svou první odbornou exkurzi. Cílem byl nedávno vandaly poškozený Památník slezského odboje na Ostré hůrce nad Hájem ve Slezsku, poprvé zpřístupněný již roku 1929, a rekonstruovaný Památník II. světové války v Hrabyni. Na cestě byli studenti doprovázeni panem Ing. Jaromírem Breuerem, který prohlídku doplnil o mnohé velmi zajímavé informace a pár ilustračních materiálů, jako třeba mapu postupu vojsk při Ostravsko-opavské operaci, mapu zobrazující rozestavení tehdejšího opevnění československé armády či list papíru obsahující popis stavby a způsob následného užívání jednotlivých typů bunkrů. Dále s námi akci absolvovala také paní Miroslava Kaštovská, která doplnila slova inženýra Breuera o vlastní tragickou zkušenost – ztrátu svého otce, který se stal obětí fašistických represálií. Paní Kaštovská na nás jako na generaci, která bude řídit osudy naší země, také apelovala prosbou, abychom nikdy nezapomněli na obranu naší cenné vlasti a nedovolili zem vystavit takovým hrůzám, jež provázely II. světovou válku.
Exkurze byla vzhledem k otevřenému sdělení smutných vzpomínek přítomné pamětnice, ale také vzhledem k charakteru expozice uvnitř Památníku II. světové války v Hrabyni poněkud skličující, ale co se nabytých zkušeností týče velmi obohacující.
Michal Jarnot, 3. A